Sledování stavu biotopů a druhů vychází z ustanovení evropského práva
(především Směrnice o stanovištích), které bylo implementováno do
zák. 114/1992 Sb.
o ochraně přírody a krajiny. Toto ustanovení ukládá orgánům ochrany
přírody povinnost sledovat stav evropsky významných druhů a typů
evropsky významných stanovišť; plněním tohoto úkolu byla pak
Ministerstvem životního prostředí pověřena právě AOPK ČR, konkrétně
sekce dokumentace přírody a krajiny. Hlavním účelem monitoringu
je tedy
hodnocení dlouhodobého vývoje populací druhu z hlediska ochrany.
Aktuálně se na území České republiky vyskytuje 25 druhů letounů dvou
čeledí (netopýrovití – Vespertilionidae a vrápencovití
– Rhinolophidae). A přestože všechny druhy nepatří
k evropsky významným druhům (pouze šest z nich) jsou
všichni netopýři hlediska legislativy České republiky zařazeni mezi
zvláště chráněné živočichy. Šest z nich je v kategorii kriticky
ohrožený, ostatní v kategorii silně ohrožený druh.
Česká společnost
pro ochranu netopýrů dlouhodobý monitoring netopýřích populací
provádí ve spolupráci s AOPK
ČR. Konkrétní extenzivní i
intenzivní monitoring pak zahrnuje: 1) sčítání netopýrů na
zimovištích, 2) sčítání letních kolonií, 3) sledování pomocí
ultrazvukových detektorů, 4) odchyty do sítí, 5) telemetrické
sledování. V případě prvních dvou metod se ve své podstatě jedná o
pokračování dlouhodobého projektu, který byl zahájen již v roce 1969
a získaná data tak zásadně přispívají k řešení problematiky
dlouhodobých změn rozšíření a početnosti jednotlivých druhů na území
ČR, včetně objasnění příčin těchto změn. Moderní metody výzkumu jako
detektoring a telemetrie získané výsledky významně doplňují z
hlediska faunistiky, biologie a ekologie.
Metodika
monitoringu letounů
1) sčítání netopýrů
na zimovištích
pokryté druhy: všechny druhy netopýrů využívající podzemní
prostory v období hibernace
pokryté lokality: všechny významnější podzemní prostory v ČR,
které slouží jako zimoviště netopýrů (celkem cca 500 lokalit)
metoda
sběru dat:
na každé
lokalitě je prováděna jedna kontrola za sezónu (leden, únor,
vyjímečně počátek března, dle počasí)
lokalita
je prohlížena co nejkompletněji, vždy stejným způsobem (u složitých
systémů jsou dodržovány tradičně sledované trasy a nově sledované
úseky jsou vedeny odděleně pro možnost srovnání se staršími výsledky)
sčítání
je prováděno výhradně vizuální identifikací netopýrů bez jakéhokoliv
rušení (s výjimkou odečítání čísel kroužků u okroužkovaných netopýrů)
sledované proměnné: zaznamenané druhy a jejich početnost,
jména sčitatelů, datum, údaje o zabezpečení vchodu do úkrytu,
případně popis ohrožujících faktorů
2) sčítání letních
kolonií
pokryté druhy: všechny druhy se zaměřením na: vrápence malého
(Rhinolophus hipposideros), netopýra velkého (Myotis
myotis), netopýra brvitého (Myotis emarginatus).
pokryté lokality: všechny letní kolonie uvedených druhů, které
jsou součástí pSCI, a další vybrané lokality s výskytem větších
kolonií těchto druhů (celkem přes 120 lokalit), z kolonií jiných
než výše uvedených 3 druhů bude upřednostněno sledování těch, které
vykazují vyšší stupeň úkrytové věrnosti
metoda
sběru dat:
vizuální sčítání jedinců v kolonii, příp. pořízení fotografie
pro zjištění přesnějšího počtu
sledované
proměnné:
počet dospělých samic (případně též počet mláďat
a počet uhynulých mláďat), teplota uvnitř úkrytu, jméno sčitatele(ů),
datum, údaje o technickém stavu budovy a plánovaných opravách, údaje
o vletových otvorech, případně popis ohrožujících faktorů (poslední 3
body, pouze pokud budou odlišné od roku 2006)
3) sledování pomocí
ultrazvukových detektorů
pokryté druhy: všechny druhy (dvojice druhů) netopýrů, které
lze zjistit pomocí ultrazvukového detektoru
pokryté lokality: 10 vybraných modelových území s potenciálně
vysokou denzitou netopýrů a diverzitou jejich společenstev (CHKO
Český kras, CHKO Český ráj, CHKO Broumovsko, CHKO Třeboňsko, NP
Šumava, CHKO Litovelské Pomoraví, CHKO Poodří, CHKO Moravský kras, BR
UNESCO Dolní Morava, NP Podyjí)
metoda sběru dat:
metoda liniového transektu (10 minut), v každém z 10
modelových území vybráno 6 lokalit (Podyjí pouze 3), na každé z nich
3 biotopy,
na každé lokalitě sledování prováděno 3 x ročně (období gravidity
samic, laktační období, období po odstavu mláďat) 2-3 po sobě jdoucí
noci
sledování aktivity netopýrů pomocí ultrazvukového detektoru
dle potřeby pořízení nahrávky hlasu a následná analýza pomocí
softwaru BatSound (umožňující přesnější druhovou determinaci)
sledované proměnné: celková aktivita netopýrů, zaznamenané
druhy a jejich aktivita, popis místa detekce, celková doba sledování,
charakter biotopu, jméno autora(ů) dat, datum
CHKO Český kras - Jahelková H. (hjahel@yahoo.com)
CHKO Český ráj - Horáček D. (daniel.horacek@volny.cz)
CHKO Broumovsko - Barva J. (ja-ba.point@email.cz)
CHKO Třeboňsko – Hrouzek P. (bubak@prf.jcu.cz; bubak@bf.jcu.cz)
NP Šumava - Lučan R. (rlucan@centrum.cz)
CHKO Litovelské Pomoraví - Koudelka M. (martin.koudelka@siemens.com),
Kutal M. (vlci.dech@hnutiduha.cz)
CHKO Poodří - Gajdošík M. (gajdosik@szmo.cz)
CHKO Moravský kras - Pokorný M. (krymart@centrum.cz)
BR UNESCO Dolní Morava - Bartonička T. (bartonic@sci.muni.cz)
NP Podyjí - Hoffmanová A. (anna.hoffmannova@nature.cz)
4) sledování pomocí
nettingu (odchytu do sítí)
pokryté
druhy:
Myotis
bechsteinii, M. brandtii, M. daubentonii, M. mystacinus, M.
nattereri, M. emarginatus, P. pipistrellus a P. pygmaeus.
pokryté lokality: 9 vybraných podzemních lokalit
(Ledové sluje v Podyjí, jeskyně Na Turoldu, Soutěska pod
Děvínem, jeskyně na Bezdězu, vstupy do jeskyní v NPR Špraněk,
Hranická propast, jeskyně Vápenice a Basa, Kateřinská jeskyně,
Chýnovská jeskyně), kde byly již v minulosti odchytové akce
prováděny a kde jsou k dispozici kvalitní údaje o druhovém
spektru a početních změnách společenstva během sezóny. K vybraným
lokalitám patří jak významnější zimoviště tak i lokality, které hrají
významnou roli především během období přeletů a páření. Řada
z nich hraje důležitou roli v rámci zvyšování genetické
variability populace a v rámci sociálního učení. Tyto lokality
byly voleny i s ohledem na vyšší výskyt druhů, které jsou na
zimovištích nebo letních koloniích zaznamenávány méně často.
metoda sběru dat: budou použity nárazové sítě o různých
délkách a výškách dle lokálních potřeb. Vlastní odchytové akce budou
probíhat na 10 lokalitách, vždy po třech celonočních odchytech
v sezóně – konec dubna až počátek května (období jarních
přeletů), první polovina července (laktace, odstav mláďat – dle
druhu a vývoje počasí), přelom srpna a září (období podzimních
migrací, sociální kontakty). Odchycený jedinec bude determinován,
standardně změřen, zvážen, popř. okroužkován.
sledované proměnné: počet zjištěných druhů, dominance
jednotlivých druhů v odchyceném vzorku, poměr pohlaví a věková
struktura, jméno autora(ů) dat, datum
Ledové sluje v Podyjí – Reiter A. (reiter@znojmuz.cz)
jeskyně Na Turoldu - Chytil J. (chytil@prerovmuzeum.cz)
Soutěska pod Děvínem – Chytil J. (chytil@prerovmuzeum.cz)
jeskyně na Bezdězu - Horáček D. (daniel.horacek@volny.cz)
vstupy do jeskyní v NPR Špraněk - Koudelka M.
(martin.koudelka@siemens.com)
Hranická propast – Řehák Z. (rehak@sci.muni.cz)
jeskyně Vápenice a Basa - Horáček D. (daniel.horacek@volny.cz)
Kateřinská jeskyně – Zukal J. (zukal@brno.cas.cz), Bednářová J.
(ninkab@seznam.cz)
Chýnovská jeskyně – Anděra M. (milos.andera@nm.cz)
