Metodika monitoringu a sběru dat k určení významných migračních koridorů ptáků a letounů na úrovni ČR (2016)

Ke zpracování projektu bude nutno přistupovat především s přihlédnutím k odlišné biologii obou cílových skupin tažných obratlovců, dosavadní výrazně odlišné úrovně znalostí jejich migrační ekologie (obecně výrazně obsáhlejší odborná literatura i dostupný datový aparát v případě migrační ekologie ptáků) a také dostupným metodickým možnostem, které lze pro dosažení vytčených cílů uplatnit.

Letouni

K úspěšnému řešení projektu lze využít 1) dosavadní obsáhlou odbornou literaturu zabývající se využíváním různých typů prostředí a krajinných struktur netopýry, 2) existujícího obsáhlého datového aparátu faunistických nálezů netopýrů z území ČR a 3) optimalizace moderních technik sledování prostorové aktivity netopýrů.

Ad 1) Mimo publikované studie bude využita souborná analýza údajů o přesunech letounů získaných na základě kroužkování v letech 1948-2000 a obsáhle publikovaná v práci Gaisler et al (2003). Využitelnost dat z kroužkování netopýrů pro stanovení migračních koridorů letounů (a v obdobné míře se to týká i ptáků) je však obecně velmi nízká, neboť údaje o přesunech se týkají pouze místa označení a místa zpětného odchytu, nedokážou však odhalit kudy se mezi těmito dvěma lokacemi dotyčný jedinec pohyboval.

Ad 2) Vzhledem k tomu, že na základě publikovaných údajů a také zkušeností navrhovatelů řešení projektu lze očekávat, že migrační koridory netopýrů budou společné pro mnoho druhů, bude k vytvoření hrubé mapy migračních koridorů v rámci České republiky využito zejména údajů o pozorování ve dne táhnoucích netopýrů rezavých. Předběžná analýza zde obsažených údajů ukazuje na jasný sezónní vzor rozložení jednotlivých pozorování, přičemž naprostá většina údajů pochází z období jarní (březen-duben) a podzimní (srpen-říjen) migrace. S využitím GIS lze zhodnotit parametry krajinné struktury v okolí bodů pozorování migrujících netopýrů a vhodnou projekcí (např. modelování v prostředí MAXENT - Philips et al. 2010) odhadnout lokalizaci potenciálních migračních koridorů.

Ad 3) Jedinou fakticky realizovatelnou možností ověření platnosti výstupů GIS modelování přítomnosti migračních koridorů je využití automatických záznamníků letové aktivity netopýrů, tzv. batcorderů. V několika modelových územích zvolených na základě výstupu GIS analýz budou v rámci řešení projektu instalovány v období jarního a první poloviny podzimního období migrace batcordery vždy v páru - jeden v území očekávaného migračního koridoru a jeden mimo něj. Výstupem pak bude srovnání úrovně letové aktivity tažných druhů netopýrů a potažmo tedy i výpovědní hodnoty modelů, na jejichž základě byly migrační koridory identifikovány.

Ptáci

K vytvoření metodické části projektu budou využity informace obsažené v rozsáhlé odborné literatuře zabývající se jednotlivými aspekty ekologie ptačí migrace a metodickými možnostmi jejího sledování, včetně identifikace nejvýznamnějších tahových tras a tahových zastávek, které jsou vzhledem k tzv. "stepping stones" strategii migrace u většiny ptačích druhů obecně významnější než vlastní tahové koridory, neboť značná část ptačích druhů (zejména drobní pěvci) táhne v široké frontě a vzhledem ke geomorfologii území České republiky (absence významných migračních bariér na většině území) nelze předpokládat významnější koncentrace migrujících ptáků v souvislejších liniových územních strukturách. Frekventovanější a prostorově stabilizovanější tahové koridory lze naopak předpokládat zejména u druhů vázaných na vodu. Detailnější analýza však z území ČR dosud neexistuje.

Praktickým a časově nejnáročnějším výstupem bude analýza geografického rozložení faunistických dat o pozorování vybraných ptačích druhů (husy, havrani, jeřábi, dravci, holubi, hejnoví pěvci) v období jarní a podzimní migrace provedená především s využitím datového aparátu obsaženého ve faunisitické databasi AVIF, provozované Českou společností ornitologickou, čítající cca 1 milion záznamů. Tato databáze obsahuje kromě údajů o počtech pozorovaných jedinců často také údaje o směru letu migrujících ptáků a ke stanovení hlavních migračních koridorů, alespoň v případě některých vybraných druhů, by s využitím vhodné analytické metody měl být dostupný objem dat zcela dostačující. Jako logicky nejefektivnější nástroj pro analýzu tohoto typu údajů, se stejně jako v případě identifikace migračních koridorů netopýrů jeví využití GIS.

Součástí metodických textů pro obě cílové skupiny létajících obratlovců bude zohlednění možností řešení identifikace jejich letových nebo migračních koridorů pro konkrétní využití - jiné budou metodické přístupy samozřejmě např. při územním plánování v maloplošném (např. stavba jedné větrné elektrárny) a velkoplošném měřítku (stavba dálnice).

Realizace: únor – prosinec 2016

Projekt je realizován za finanční podpory Technologické agentury ČR ve spolupráci s Českou ornitologickou společností.