Netopýr pestrý (Vespertilio murinus)

 

Autoři:

Michal Andreas, Tomáš Bartonička, Eva Cepáková, Vladimír Hanzal, Radek Lučan, Zdeněk Řehák

 

1.     Informace o ochraně druhu

-         Směrnice o stanovištích: příloha IV

-         červený seznam ČR: taxon, o němž jsou nedostatečné údaje - data deficient (DD)

-         celosvětový červený seznam IUCN: málo dotčený - least concern (LC)

-         stupeň ochrany na národní úrovni: : silně ohrožený druh (vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

-         mezinárodní ochrana: Bernská úmluva (příloha II), Bonnská úmluva (příloha II), dohoda EUROBATS (příloha I)

 

 

2.     Rozšíření a početnost

Areál druhu. Palearktický druh. Na východě sahá areál rozšíření po Mandžusko a ussurijskou oblast (Mitchell-Jones et al. 1999).

Rozšíření v Evropě. V Evropě chybí na Pyrenejském poloostrově a v Itálii (kromě Alp), ve Velké Británii a v severní Skandinávii (Mitchell-Jones et al. 1999).

Rozšíření a početnost v České republice. Nálezy v České republice jsou spíše příležitostné a pocházejí z různých částí státu. Častější je jeho výskyt v podhorských a horských lesnatých oblastech (Pošumaví, Českomoravská vrchovina, Jeseníky). V době migrací a v zimě však bývá relativně často nalézán i ve velkých městech (Hanák et al. 1995).

  

 

3.     Ekologie

Letní kolonie samic (5-20 ks) využívají jako úkryt štěrbinovité úkryty v lidských stavbách (prostory pod střešní krytinou, za dřevěným obložením apod.) a dutiny ve stromech. Samice netopýra pestrého mívají pravidelně dvě mláďata. Další zvláštností je, že u tohoto druhu vytvářejí letní kolonie také samci. Jedná se o skupiny cca 20-100 jedinců a obývají podobná místa jako samice. V zimním období bývají občas jednotlivé kusy nalézány ve štolách a jeskyních, většina populace však zimuje v jiných typech úkrytů, zřejmě ve skalních puklinách. Tím lze vysvětlit také skutečnost, že tento druh poměrně často využívá různé úkryty v panelových domech. Potravu loví ve volném prostoru (obvykle ve výšce asi 10-40 m nad zemí). Živí se zejména brouky a můrami, ale chytá i drobnější hmyz. Jedná se o tažný druh (nejdelší známý přesun činí 1440 km). Nejvyšší stáří u netopýra pestrého, zjištěné kroužkováním, je 14 let (prokázáno na území ČR).

 

 

4.     Intenzivní monitoring (populační monitoring)

 

Hlavní metody monitoringu

Pozorování jsou téměř vždy ojedinělé a náhodné, přestože se v  poslední době množí nálezy samčích kolonií a jedinců na zimovištích (především v panelových domech). V budoucnu patrně nebudeme schopni pravidelně získávat reprezentativní data charakterizující populace tohoto druhu v ČR.

 

Vedlejší metody monitoringu

·        sčítání na zimovištích (viz Příloha 1)

·        sčítání letních kolonií - sčítání uvnitř úkrytu/při výletu (viz Příloha 2)

 

 

5.     Extenzivní monitoring (mapování)

Extenzivní monitoring tohoto druhu není plánován. Obraz o rozšíření tohoto druhu v ČR bude doplněn dalšími daty z intenzivního monitoringu.

 

 

6.      Literatura

Hanák V., Benda P. & Hanzal V. 1995. Přehled poznaného rozšíření netopýrů ČR. Bulletin ČESON 5: 3-15.

Mitchell–Jones A.J., Amori G., Bogdanowicz W., Kryštufek B., Reijnders P.J.H., Spitzenberger F., Stubbe M., Thissen J.B.M., Vohralík V. & Zima J. 1999. The Atlas of European Mammals. Academic Press, London. 484 pp.