Netopýr pestrý (Vespertilio murinus)
Autoři:
Michal Andreas, Tomáš Bartonička, Eva Cepáková, Vladimír Hanzal, Radek Lučan, Zdeněk Řehák
1. Informace o ochraně druhu
- Směrnice o stanovištích: příloha IV
- červený seznam ČR: taxon, o němž jsou nedostatečné údaje - data deficient (DD)
- celosvětový červený seznam IUCN: málo dotčený - least concern (LC)
- stupeň ochrany na národní úrovni: : silně ohrožený druh (vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
- mezinárodní ochrana: Bernská úmluva (příloha II), Bonnská úmluva (příloha II), dohoda EUROBATS (příloha I)
2. Rozšíření a početnost
Areál druhu. Palearktický druh. Na východě sahá areál rozšíření po Mandžusko a ussurijskou oblast (Mitchell-Jones et al. 1999).
Rozšíření v Evropě. V Evropě chybí na Pyrenejském poloostrově a v Itálii (kromě Alp), ve Velké Británii a v severní Skandinávii (Mitchell-Jones et al. 1999).
Rozšíření a početnost v České republice. Nálezy v České republice jsou spíše příležitostné a pocházejí z různých částí státu. Častější je jeho výskyt v podhorských a horských lesnatých oblastech (Pošumaví, Českomoravská vrchovina, Jeseníky). V době migrací a v zimě však bývá relativně často nalézán i ve velkých městech (Hanák et al. 1995).
3. Ekologie
Letní kolonie samic (5-20 ks) využívají jako úkryt štěrbinovité úkryty v lidských stavbách (prostory pod střešní krytinou, za dřevěným obložením apod.) a dutiny ve stromech. Samice netopýra pestrého mívají pravidelně dvě mláďata. Další zvláštností je, že u tohoto druhu vytvářejí letní kolonie také samci. Jedná se o skupiny cca 20-100 jedinců a obývají podobná místa jako samice. V zimním období bývají občas jednotlivé kusy nalézány ve štolách a jeskyních, většina populace však zimuje v jiných typech úkrytů, zřejmě ve skalních puklinách. Tím lze vysvětlit také skutečnost, že tento druh poměrně často využívá různé úkryty v panelových domech. Potravu loví ve volném prostoru (obvykle ve výšce asi 10-40 m nad zemí). Živí se zejména brouky a můrami, ale chytá i drobnější hmyz. Jedná se o tažný druh (nejdelší známý přesun činí 1440 km). Nejvyšší stáří u netopýra pestrého, zjištěné kroužkováním, je 14 let (prokázáno na území ČR).
4. Intenzivní monitoring (populační monitoring)
Pozorování jsou téměř vždy
ojedinělé a náhodné, přestože se v poslední
době množí nálezy samčích kolonií a jedinců na zimovištích (především
v panelových domech). V budoucnu patrně nebudeme schopni pravidelně
získávat reprezentativní data charakterizující populace tohoto druhu v ČR.
· sčítání na zimovištích (viz Příloha 1)
· sčítání letních kolonií - sčítání uvnitř úkrytu/při výletu (viz Příloha 2)
5. Extenzivní monitoring (mapování)
Extenzivní monitoring tohoto druhu není plánován. Obraz o rozšíření tohoto druhu v ČR bude doplněn dalšími daty z intenzivního monitoringu.
6. Literatura
Hanák V., Benda P. & Hanzal V. 1995. Přehled poznaného rozšíření netopýrů ČR. Bulletin ČESON 5: 3-15.
Mitchell–Jones A.J., Amori G., Bogdanowicz W., Kryštufek B., Reijnders P.J.H., Spitzenberger F., Stubbe M., Thissen J.B.M., Vohralík V. & Zima J. 1999. The Atlas of European Mammals. Academic Press, London. 484 pp.