Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)

Autoři:

Michal Andreas, Tomáš Bartonička, Eva Cepáková, Vladimír Hanzal, Radek Lučan, Zdeněk Řehák

1. Informace o ochraně druhu

- Směrnice o stanovištích: přílohy II a IV

- červený seznam ČR: ohrožený – endangered (EN)

- celosvětový červený seznam IUCN: zranitelný - vulnerable (VU)

- stupeň ochrany na národní úrovni: kriticky ohrožený druh (vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

- mezinárodní ochrana: Bernská úmluva (příloha II), Bonnská úmluva (příloha II), dohoda EUROBATS (příloha I)

2. Přehled evropsky významných lokalit, kde je druh předmětem ochrany

s vyznačením míst hlavního výskytu (tzv. „druhových lokalit“)

Kód EVL	Název EVL	Název „druhové lokality“	Typ úkrytu
CZ0213615	Štola Jarnice	Štola Jarnice	zimoviště
CZ0213626	Suchomasty - zámeček	Suchomasty - zámeček	letní kolonie
CZ0214003	Zlatý kůň	Koněpruské jeskyně – Zlatý kůň	zimoviště
CZ0214012	Příhrazské skály	Jeskyně Krtola u Příhraz	zimoviště
CZ0314024	Šumava	Štola Bedřich a štola Kristýna	zimoviště
CZ0323648	Žihobce - zámek	Žihobce - zámek	letní kolonie
CZ0513662	Lemberk - zámek	Lemberk - zámek	letní kolonie
CZ0513663	Podhájí - chalupa	Podhájí - chalupa	letní kolonie
CZ0513666	Jeskyně Sklepy pod Troskami	Jeskyně Sklepy pod Troskami	letní kolonie
CZ0514113	Podtrosecká údolí	Podsemín – mlýnice Hrubá Skála – kotelna zámku Hrubá Skála – sklepy zámku	letní kolonie letní kolonie zimoviště
CZ0514667	Západní jeskyně	Západní jeskyně	zimoviště
CZ0523670	Častolovice - zámek	Častolovice - zámek	letní kolonie se přemístila do Kostelce nad Orlicí, bude řešeno novým nařízením vlády
CZ0523675	Jičíněves - zámek	Jičíněves - zámek	letní kolonie
CZ0523676	Josefov - pevnost	Josefov - pevnost	zimoviště
CZ0523677	Kost	Kost – půda hradu Kost – sklepení hradu	letní kolonie zimoviště
CZ0523680	Pevnost Dobrošov	Pevnost Dobrošov	zimoviště
CZ0523682	Staré Hrady - zámek	Staré Hrady - zámek	letní kolonie
CZ0533684	Běstvina - krypta	Běstvina - krypta	zimoviště
CZ0533685	Borová u Poličky	Borová u Poličky	letní kolonie
CZ0533687	Jeskyně Bětník	Jeskyně Bětník	zimoviště
CZ0533688	Jeskyně u Horního Újezda	Jeskyně u Horního Újezda	zimoviště
CZ0533693	Podolská a Páterova jeskyně	Podolská a Páterova jeskyně	zimoviště
CZ0623016	Lednice - zámek	Lednice – zámek	letní kolonie
CZ0623033	Znojmo - hrad	Znojmo - hrad	letní kolonie
CZ0623329	Prudká	Prudká	letní kolonie
CZ0623704	Dlouhá Lhota	Dlouhá Lhota	letní kolonie
CZ0623709	Křetín - zámek	Křetín - zámek	letní kolonie
CZ0623710	Křtiny - kostel	Křtiny - kostel	letní kolonie
CZ0623718	Uherčice - zámek	Uherčice - zámek	letní kolonie
CZ0623780	Jaroslavice - zámek	Jaroslavice - zámek	letní kolonie
CZ0623788	Popice - fara	Popice - fara	letní kolonie
CZ0624065	Květnice	Květnice	zimoviště
CZ0624096	Podyjí	Vranov nad Dyjí – zámek Králův Stolec – jeskyně Šobes - bunkr	letní kolonie
CZ0624098	Turold	Turold	zimoviště
CZ0624099	Niva Dyje	Lednice – areál zámku (sklepy pod zámkem, Lichtenštejnské jeskyně, zámecký skleník, sklep pod Janohradem)	zimoviště
CZ0624130	Moravský kras	Sloupsko-šošůvské jeskyně Jeskyně Nová Rasovna Jeskyně Býčí skála Jeskyně v údolí Říčky u Ochozu Rudické propadání	zimoviště zimoviště zimoviště zimoviště zimoviště
CZ0713722	Branná - hrad	Branná - hrad	letní kolonie
CZ0713723	Čechy pod Kosířem	Čechy pod Kosířem	letní kolonie
CZ0713724	Černá Voda - kostel	Černá Voda - kostel	letní kolonie
CZ0713730	Jeskyně Na Špičáku	Jeskyně Na Špičáku	zimoviště
CZ0713735	Lipová-lázně - mateřská školka	Lipová-lázně - mateřská školka	letní kolonie
CZ0713740	Sobotín - domov důchodců	Sobotín - domov důchodců	letní kolonie
CZ0713741	Soudkova štola	Soudkova štola	zimoviště
CZ0714080	Špraněk	Javoříčské jeskyně	zimoviště
CZ0714086	Rychlebské hory - Sokolský hřbet	Jeskyně Na Pomezí Roušarova jeskyně u Vápenné Jeskyně Rasovna u Lipové Lázní	zimoviště zimoviště zimoviště
CZ0723753	Luhačovice - zámek	Luhačovice - zámek	letní kolonie
CZ0723754	Pozděchov - kostel	Pozděchov - kostel	letní kolonie
CZ0723759	Štola Sintrová	Štola Sintrová	zimoviště
CZ0813763	Javorový vrch	Štoly pod Jelení cestou u Malé Morávky	zimoviště
CZ0813765	Štola Franz - Franz	Štola Franz - Franz	zimoviště

3. Rozšíření a početnost

Areál druhu. Především západní Palearkt, od Irska na východ až po Kašmír, na jih po SZ Afriku, a skrz západní Arábii po Etiopii a Súdán (Mitchell-Jones et al. 1999).

Rozšíření v Evropě. Celá západní, střední a jižní Evropa (Mitchell-Jones et al. 1999).

Rozšíření a početnost v České republice. Podle dosavadních poznatků vrápenec malý zcela chybí na většině území západních Čech, dále ve středním Polabí a v rozsáhlé oblasti od horního Posázaví na jih. V Čechách lze rozlišit severovýchodočeskou populaci, která je ve styku s moravskou populací a tři izolované populace, jednu v Pošumaví, druhou v Českém krasu a třetí u Týnčan na Sedlčansku. Ve Slezsku a na Moravě je druh souvisle rozšířen od hranice s Polskem po hranici s Rakouskem. Nedostatek nálezů v některých kvadrátech je nejspíše důsledkem nedostatečné prozkoumanosti území. Pravděpodobně však zcela chybí na Ostravsku a na Jihlavsku. Podle tří nezávislých kritérií se tento druh jeví jako třetí nejhojnější netopýr v oblasti jihomoravských nížin, hojný je též na území moravských krasů a v jejich širším okolí (Gaisler in litt.).

4. Ekologie

Úkrytová strategie: (Gaisler in press) Na našem území jsou letními úkryty samců a nerozmnožujících se samic půdy budov, prostory pod podlahou půd, málo užívané místnosti nebo chodby, sklepy budov, jeskyňky a krátké štoly, jeskyně a dlouhé štoly. V Javoříčských jeskyních byla zjištěna letní samčí kolonie. Letní kolonie samic s mláďaty se na našem území ukrývají v budovách, nikoliv v jeskyních (jediná výjimka - skalní převis částečně uzavřený kamennou zídkou pod Královým stolcem v NP Podyjí). Hlavním úkrytem těchto kolonií jsou obvykle půdní prostory, kde teplota vzduchu silně kolísá a za horkých dnů převyšuje 40°C. Vrápenci visí jednotlivě, pouze při poklesu teploty pod cca 18°C se shlukují do takzvaných střapců, které nikdy netvoří v průběhu zimování. Za původní letní úkryty všech složek populací se považují jeskyně, případně i jiné přirozené dutiny s velkým vletovým otvorem, např. ve velmi starých stromech (Gaisler 1963). Mezi evropskými druhy patří vrápenec malý k pravým obyvatelům jeskyní, ale ve střední Evropě se chová jako druh sezónně jeskynní (Horáček & Zima 1978). Úkryty letních kolonií jsou často v říčních nivách, na jižní Moravě nebyla zjištěna preference určitého vegetačního stupně (Gaisler et al. 1988, Vlašín et al. 1993). Nadmořská výška všech letních úkrytů je asi 150 - 750 m n.m. Zimní úkryty jsou v jeskyních, štolách a sklepích, na místech s teplotou 4 - 12°C (Gaisler 1970), obvykle 6 - 9°C (Schober & Grimmberger 1987).

Potravní stanoviště: Podle polohy obsazených úkrytů, telemetrických studií a detektorování se za loviště považují parky, listnaté a smíšené lesy, křovinaté porosty krasových terénů a bezprostřední okolí letních úkrytů v budovách.

Potrava: (Gaisler in press) Na území ČR nebyla studována. Ze zahraničních prací vyplývá, že převažují Diptera (Ceratopogonidae, Tipulidae), Lepidoptera, Trichoptera a Neuroptera.

Rozmnožování: (Gaisler in press) Páření probíhá při podzimních přeletech od října do listopadu a pokračuje i na zimovištích. Vlastní gravidita trvá asi dva měsíce. Mláďata se rodí počátkem července, laktace probíhá asi do poloviny srpna.

Chování: Usedlý druh, přeletuje nejčastěji do vzdálenosti 10 km, nejdelší doložený přelet je 153 km. Na území ČR bylo zjištěno přezimování jedinců z letních kolonií ve sklepích téhož komplexu budov a přelety do jiných zimovišť dlouhé max. 35 km. Přesuny mezi dočasnými úkryty a letními nebo zimními úkryty byly dlouhé až 49 km. Výsledky telemetrických sledování ukazují, že vrápenec malý se vyskytuje nejčastěji do vzdálenosti cca 1,5 km od kolonie.

5. Intenzivní monitoring (populační monitoring)

Hlavní metody monitoringu

· sčítání na zimovištích (viz Příloha 1)

· sčítání letních kolonií - sčítání uvnitř úkrytu (viz Příloha 2)

Vedlejší metody monitoringu

u tohoto druhu není plánováno využití dalších metod

6. Extenzivní monitoring (mapování)

V případě tohoto druhu je intenzivní monitoring v podstatě totožný s extenzivním (sledována jsou všechna známá významná zimoviště a nejvýznamnější letní kolonie).

7. Literatura

Gaisler J. 1963. The ecology of lesser horseshoe bat Rhinolophus hipposideros, Bechstein 1800 in Czechoslovakia. Ecological demands, problem of synantrophy. Acta Soc. Zool. Bohem. 27(4): 322-327.

Gaisler J. 1970. Remarks on the thermopreferendum of Palearctic bats in their natural habitats. Bijdragen tot de Dierkunde, 40: 33 - 35.

Gaisler J., Bauerová Z., Vlašín M. & Chytil J. 1988. The bats of south moravian lowlands over thirty years: Rhinolophus and large Myotis. Folia Zool. 37(1): 1-16.

Hanák V., Anděra, M., 2006: Atlas rozšíření savců v České republice – Předběžná verze V. Letouni (Chiroptera) – část 1. Vrápencovití (Rhinolophidae), netopýrovití (Vespertilionidae – Barbastalla barbastellus, Plecotus auritus, Plecotus austriacus). Národní muzeum, Praha.120 pp.

Hanák V., Benda P. & Hanzal V. 1995. Přehled poznaného rozšíření netopýrů ČR. Bulletin ČESON 5: 3-15.

Horáček I. & Zima J. 1978. Net-revealed cave visitation and cave dwelling in European bats. Folia Zool. 27(2): 135-148.

Mitchell–Jones A.J., Amori G., Bogdanowicz W., Kryštufek B., Reijnders P.J.H., Spitzenberger F., Stubbe M., Thissen J.B.M., Vohralík V. & Zima J. 1999. The Atlas of European Mammals. Academic Press, London. 484 pp.

Schober W. & Grimmberger E. 1987. Die Fledermäuse Europas. Kosmos, Stuttgart.

Vlašín M., Eleder P. & Nečasová I. 1993. Rozšíření ochranářsky významných druhů savců v jihomoravském regionu – (II. část). Vlastivědný sborník vysočiny, odd. přírodních věd 11: 273-295.