Netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus)
Autoři:
Michal Andreas, Tomáš Bartonička, Eva Cepáková, Vladimír Hanzal, Radek Lučan, Zdeněk Řehák
1. Informace o ochraně druhu
- Směrnice o stanovištích: příloha IV
- červený seznam ČR: - - -
- celosvětový červený seznam IUCN: - - -
- stupeň ochrany na národní úrovni: silně ohrožený druh (vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
- mezinárodní ochrana: Bernská úmluva (příloha III), Bonnská úmluva (příloha II), dohoda EUROBATS (příloha I)
2. Rozšíření a početnost
Areál druhu. Palearktická oblast (Mitchell-Jones et al. 1999).
Rozšíření v Evropě. V Evropě chybí pouze na Islandu a v severní Skandinávii (Mitchell-Jones et al. 1999).
Rozšíření a početnost v České republice. V České republice se vyskytuje zejména v Pošumaví, na Plzeňsku, na střední a jižní Moravě, kde patří k běžnějším druhům. V některých částech státu je naopak zjišťován jen vzácně (např. ve středních Čechách) (Hanák et al. 1995). Rozšíření tohoto druhu však bude nutné revidovat, neboť zahrnuje i nově odlišený druh, Pipistrellus pygmaeus.
3. Ekologie
Letní kolonie (20-300 jedinců) obývají různé štěrbinovité úkryty, často v lidských stavbách, ale i v dutinách stromů. Tyto úkryty mohou využívat více let po sobě, ale mohou je také měnit. Také pro zimování vyhledává tento druh štěrbinovité úkryty (skuliny ve zdech, sklepích apod.), kde lze nalézt i mnoho desítek jedinců. V jeskyních a štolách tento netopýr u nás zimuje výjimečně. Netopýr hvízdavý je vysoce sociální druh. Nápadné jsou zejména případy invazí při podzimních přeletech, kdy tito netopýři mohou ve velkém počtu (až 600 kusů) zalétnout i do obytných domů ve velkých městech, jako je Brno či Plzeň. Potravu loví v širokém spektru biotopů, živí se zejména dvoukřídlým hmyzem. Nejvyšší stáří u netopýra hvízdavého, zjištěné kroužkováním, je téměř 16 let (prokázáno na území ČR).
4. Intenzivní monitoring (populační monitoring)
· detektoring - lovecká aktivita (viz Příloha 3)
· sčítání letních kolonií - sčítání při výletu (viz Příloha 2)
· sčítání na zimovištích (viz Příloha 1)
· detektoring - vokalizace (viz Příloha 3)
· odchyt do sítí (netting) (viz Příloha 4)
5. Extenzivní monitoring (mapování)
Extenzivní monitoring tohoto druhu není plánován. Obraz o rozšíření tohoto druhu v ČR bude doplněn dalšími daty z intenzivního monitoringu.
6. Literatura
Hanák V., Benda P. & Hanzal V. 1995. Přehled poznaného rozšíření netopýrů ČR. Bulletin ČESON 5: 3-15.
Mitchell–Jones A.J., Amori G., Bogdanowicz W., Kryštufek B., Reijnders P.J.H., Spitzenberger F., Stubbe M., Thissen J.B.M., Vohralík V. & Zima J. 1999. The Atlas of European Mammals. Academic Press, London. 484 pp.