Netopýr řasnatý (Myotis nattereri)

 

Autoři:

Michal Andreas, Tomáš Bartonička, Eva Cepáková, Vladimír Hanzal, Radek Lučan, Zdeněk Řehák

 

1.     Informace o ochraně druhu

-         Směrnice o stanovištích: příloha IV

-         červený seznam ČR: - - -

-         celosvětový červený seznam IUCN: - - -

-         stupeň ochrany na národní úrovni:silně ohrožený druh (vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

-         mezinárodní ochrana: Bernská úmluva (příloha II), Bonnská úmluva (příloha II), dohoda EUROBATS (příloha I)

 

 

2.     Rozšíření a početnost

Areál druhu. Evropa (kromě severní části Skandinávie), Blízký východ, Zakavkazí, Turkménie, severozápadní Afrika (Mitchell-Jones et al. 1999).

Rozšíření a početnost v České republice. Vyskytuje se po celém území České republiky, v letním období vyhledává spíše členité rybničnaté oblasti v nižších a středních polohách (Hanák et al. 1995).

  

 

3.     Ekologie

Typický štěrbinový druh. Letní kolonie (5-40 samic) se vyskytují v různých skulinách v lidských stavbách (pod střešní krytinou, na půdách, v trámech, ve zdech), ale také v dutinách stromů. Během sezóny může kolonie vystřídat několik různých úkrytů. V zimním období lze jednotlivé kusy netopýra řasnatého zastihnout v podzemních prostorách, většina populace však zřejmě využívá jiné úkryty. Existují ovšem výjimky, jako např. Chýnovská jeskyně, kde zimuje i několik desítek jedinců. Potravu, kterou tvoří zejména dvoukřídlý hmyz, loví tento druh na okrajích lesů a v parkové krajině. Hmyz buď chytá v letu, nebo jej sbírá z vegetace. Jedná se o sedentární druh (nejdelší zaznamenaný přelet je 90 km). Nejvyšší stáří u netopýra řasnatého, zjištěné kroužkováním, je 23 let (prokázáno na území České republiky).

 

 

4.     Intenzivní monitoring (populační monitoring)

 

Hlavní metody monitoringu

·        sčítání na zimovištích (viz Příloha 1)

 

Vedlejší metody monitoringu

·        sčítání letních kolonií - sčítání při výletu (viz Příloha 2)

·        detektoring - lovecká aktivita (viz Příloha 3)

·        odchyt do sítí (netting) (viz Příloha 4)

 

 

5.     Extenzivní monitoring (mapování)

Extenzivní monitoring tohoto druhu není plánován. Obraz o rozšíření tohoto druhu v ČR bude doplněn dalšími daty z intenzivního monitoringu.

 

 

6.      Literatura

Hanák V., Anděra, M., 2006: Atlas rozšíření savců v České republice – Předběžná verze V. Letouni (Chiroptera) – část 2. Netopýrovití (Vespertilionidae – rod Myotis). Národní muzeum, Praha.187 pp.

Hanák V., Benda P. & Hanzal V. 1995. Přehled poznaného rozšíření netopýrů ČR. Bulletin ČESON 5: 3-15.

Mitchell–Jones A.J., Amori G., Bogdanowicz W., Kryštufek B., Reijnders P.J.H., Spitzenberger F., Stubbe M., Thissen J.B.M., Vohralík V. & Zima J. 1999. The Atlas of European Mammals. Academic Press, London. 484 pp.