Netopýr řasnatý (Myotis nattereri)
Autoři:
Michal Andreas, Tomáš Bartonička, Eva Cepáková, Vladimír Hanzal, Radek Lučan, Zdeněk Řehák
1. Informace o ochraně druhu
- Směrnice o stanovištích: příloha IV
- červený seznam ČR: - - -
- celosvětový červený seznam IUCN: - - -
- stupeň ochrany na národní úrovni:silně ohrožený druh (vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
- mezinárodní ochrana: Bernská úmluva (příloha II), Bonnská úmluva (příloha II), dohoda EUROBATS (příloha I)
2. Rozšíření a početnost
Areál druhu. Evropa (kromě severní části Skandinávie), Blízký východ, Zakavkazí, Turkménie, severozápadní Afrika (Mitchell-Jones et al. 1999).
Rozšíření a početnost v České republice. Vyskytuje se po celém území České republiky, v letním období vyhledává spíše členité rybničnaté oblasti v nižších a středních polohách (Hanák et al. 1995).
3. Ekologie
Typický štěrbinový druh. Letní kolonie (5-40 samic) se vyskytují v různých skulinách v lidských stavbách (pod střešní krytinou, na půdách, v trámech, ve zdech), ale také v dutinách stromů. Během sezóny může kolonie vystřídat několik různých úkrytů. V zimním období lze jednotlivé kusy netopýra řasnatého zastihnout v podzemních prostorách, většina populace však zřejmě využívá jiné úkryty. Existují ovšem výjimky, jako např. Chýnovská jeskyně, kde zimuje i několik desítek jedinců. Potravu, kterou tvoří zejména dvoukřídlý hmyz, loví tento druh na okrajích lesů a v parkové krajině. Hmyz buď chytá v letu, nebo jej sbírá z vegetace. Jedná se o sedentární druh (nejdelší zaznamenaný přelet je 90 km). Nejvyšší stáří u netopýra řasnatého, zjištěné kroužkováním, je 23 let (prokázáno na území České republiky).
4. Intenzivní monitoring (populační monitoring)
· sčítání na zimovištích (viz Příloha 1)
· sčítání letních kolonií - sčítání při výletu (viz Příloha 2)
· detektoring - lovecká aktivita (viz Příloha 3)
· odchyt do sítí (netting) (viz Příloha 4)
5. Extenzivní monitoring (mapování)
Extenzivní monitoring tohoto druhu není plánován. Obraz o rozšíření tohoto druhu v ČR bude doplněn dalšími daty z intenzivního monitoringu.
6. Literatura
Hanák V., Anděra, M., 2006: Atlas rozšíření savců v České republice – Předběžná verze V. Letouni (Chiroptera) – část 2. Netopýrovití (Vespertilionidae – rod Myotis). Národní muzeum, Praha.187 pp.
Hanák V., Benda P. & Hanzal V. 1995. Přehled poznaného rozšíření netopýrů ČR. Bulletin ČESON 5: 3-15.
Mitchell–Jones A.J., Amori G., Bogdanowicz W., Kryštufek B., Reijnders P.J.H., Spitzenberger F., Stubbe M., Thissen J.B.M., Vohralík V. & Zima J. 1999. The Atlas of European Mammals. Academic Press, London. 484 pp.