Netopýr vousatý (Myotis mystacinus)
Autoři:
Michal Andreas, Tomáš Bartonička, Eva Cepáková, Vladimír Hanzal, Radek Lučan, Zdeněk Řehák
1. Informace o ochraně druhu
- Směrnice o stanovištích: příloha IV
- červený seznam ČR: - - -
- celosvětový červený seznam IUCN: - - -
stupeň ochrany na národní úrovni: silně ohrožený druh (vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
- mezinárodní ochrana: Bernská úmluva (příloha II), Bonnská úmluva (příloha II), dohoda EUROBATS (příloha I)
2. Rozšíření a početnost
Areál druhu. Palearktický druh (v Asii je rozšířen až po Koreu, Japonsko, západní Himaláje a jižní Čínu) (Mitchell-Jones et al. 1999).
Rozšíření v Evropě. V Evropě sahá areál druhu po 64° severní šířky (Mitchell-Jones et al. 1999).
Rozšíření a početnost v České republice. V České republice patří mezi běžnější druhy, vyskytuje se na celém území státu, zejména v členité krajině středních a vyšších poloh (Hanák et al. 1995).
3. Ekologie
Osídluje především vlhčí lesnaté oblasti, lze jej nalézt i v horách. Letní kolonie se často nacházejí v lidských stavbách, a to zejména na samotách (pod střešní krytinou, za dřevěným obložením apod.). Netopýr vousatý zimuje ve štolách a jeskyních, obvykle jsou zde však nalézány jen jednotlivé kusy. Živí se především dvoukřídlým hmyzem, pavouky a motýly. Potravu loví v letu, nebo ji sbírá z větví a ze země. Příležitostně migruje na větší vzdálenosti (až 240 km).
4. Intenzivní monitoring (populační monitoring)
· detektoring - lovecká aktivita, společně s druhem M. brandtii (viz Příloha 3)
· sčítání na zimovištích (viz Příloha 1)
· sčítání letních kolonií - sčítání při výletu (viz Příloha 2)
5. Extenzivní monitoring (mapování)
Extenzivní monitoring tohoto druhu není plánován. Obraz o rozšíření tohoto druhu v ČR je tvořen doposud evidovanými údaji a bude doplněn daty z intenzivního monitoringu.
6. Literatura
Hanák V., Benda P. & Hanzal V. 1995. Přehled poznaného rozšíření netopýrů ČR. Bulletin ČESON 5: 3-15.
Hanák V., Anděra, M., 2006: Atlas rozšíření savců v České republice – Předběžná verze V. Letouni (Chiroptera) – část 2. Netopýrovití (Vespertilionidae – rod Myotis). Národní muzeum, Praha.187 pp.
Mitchell–Jones A.J., Amori G., Bogdanowicz W., Kryštufek B., Reijnders P.J.H., Spitzenberger F., Stubbe M., Thissen J.B.M., Vohralík V. & Zima J. 1999. The Atlas of European Mammals. Academic Press, London. 484 pp.