Příloha 3

Detektoring

(sledování pomocí ultrazvukových detektorů)

1. Výchozí informace

V některých zemích západní Evropy, zejména ve Velké Británii, představuje detektoring již několik let jeden z pilířů monitoringu netopýrů (viz BCT 2001). V České republice bylo v minulosti sledování netopýrů pomocí ultrazvukových detektorů, vzhledem k větší finanční náročnosti a dalším omezením této metody, spíše výsadou vědeckých pracovišť (univerzit a Akademie věd ČR). V posledních letech je však těmito přístroji vybaven čím dál větší počet i amatérských chiropterologů a roste také množství osob, které mají s detektoringem již určité zkušenosti. U některých druhů netopýrů je přitom sledování pomocí detektorů nejvhodnější metodou monitoringu. V prvních letech monitoringu je využití této metody plánováno spíše v menším rozsahu, do budoucna je však potenciál detektoringu velký.

Využitelnost:

Výhody:

· u některých druhů, jejichž úkryty jsou pro člověka obtížně nalezitelné či dosažitelné, se jedná o prakticky nejvhodnější metodu monitoringu

· nedochází k žádnému rušení netopýrů

· dobrá kvantifikovatelnost dat

Nevýhody:

· ve vztahu k cílům monitorování: echolokační hlasy některých druhů netopýrů jsou zachytitelné pouze na krátkou vzdálenost (cca. do 5 metrů) a některé, tzv. podvojné druhy (sibling species) nelze pomocí detekce ultrazvukových signálů odlišit vůbec.

· ve vztahu k logistice monitorování: větší časová i finanční náročnost (náklady na ultrazvukové detektory, případně software), nezbytná je určitá praxe v determinaci druhů přímo v terénu a při PC analýzách

2. Plán monitoringu

systém sběru dat

· sledování pomocí ultrazvukového detektoru bude využito jako hlavní metoda monitoringu u 11 druhů netopýrů a jako vedlejší metoda monitoringu u 9 druhů netopýrů (příloha 5)

· v prvních letech monitoringu bude sběr dat omezen na 10 modelových území (cílem je sledovat časové změny v intenzitě letové aktivity netopýrů a v druhové diverzitě jejich společenstev v modelových územích s využitím detekce ultrazvuku)

· hlavní pozornost bude věnována sledování lovecké aktivity, simultánně bude však probíhat i detektoring sociálních hlasů u některých druhů netopýrů (rod Pipistrellus, Nyctalus noctula)

metodika sběru dat

· výběr lokalit: K dlouhodobému monitoringu byly vybrány nejhodnotnější krajinné celky ČR (velkoplošná chráněná území: CHKO, NP) a v nich pak nejcennější lokality (maloplošná chráněná území: NPR, NPP, PR, PP). Byla vybrána území s potenciálně vysokou denzitou netopýrů a diverzitou jejich společenstev. Byly zvoleny lokality s biotopy vhodnými pro netopýry: skály, nížinné lesy, parková krajina, rybníky a pomalu tekoucí vody. Při jejich výběru hrál roli také stav výzkumu chiropterofauny. Přednost byla dána územím a lokalitám, kde již v minulosti výzkum netopýrů probíhal.

Modelová území: CHKO Český kras, CHKO Český ráj, CHKO Broumovsko, CHKO Třeboňsko, NP Šumava, CHKO Litovelské Pomoraví, CHKO Poodří, CHKO Moravský kras, BR UNESCO Dolní Morava, NP Podyjí

· frekvence: 3 akce ročně: a) květen - červen (gravidita); b) červenec – pol. srpna (laktace a plná vzletnost mláďat); c) 2. polovina srpna – 1. polovina září (přelety, migrace); interval mezi akcemi cca 1 měsíc

· trvání akce na jednom modelovém území: 2-3 po sobě jdoucí noci, v jedné noci návštěva 2 -3 lokalit

· trvání akce na jedné lokalitě: minimálně 30 min. (tzn. 3 různá místa – biotopy, 3 různé liniové transekty po 10 minutách), v 1. polovině noci

· začátek prvního transektu: 30 minut po západu slunce, konec posledního transektu: nejpozději o půlnoci (1:00 SLEČ)

metoda liniových transektů –popis:

Zvolit v homogenním biotopu (skály, lesní cesta – průsek nebo okraj lesa, rozptýlená zeleň –park) trasu dlouhou 300-500 m, přesně vyznačit začátek (A) a konec (B) trasy (mapa), pomalá nepřerušovaná chůze z A do B (cca 10 minut) s detektorem zapnutým v heterodynovacím režimu kontinuálně přelaďovaným v rozmezí 20-60 kHz, v případě záznamu hlasu netopýra krátké zastavení a přesné doladění (popř. nahrání hlasu v režimu FD nebo TE pro pozdější analýzu); komentář zaznamenat s pomocí diktafonu (nahrávacího walkmanu) nikoliv pořizovat terénní zápis na místě.

Pozn.: Je-li krajina příliš mozaikovitá a jednotlivé biotopy příliš malé, je možno transekt rozdělit na více segmentů ve shodných biotopech a až při hodnocení je spojit v 1 transekt. Je nutné, aby byly jednotlivé segmenty blízko sebe (tj. v rámci 1 lokality). Většina pracovníků je schopna kompletního výzkumu.

· práce s detektorem pracujícím ve dvou režimech HET+FD nebo HET+TE a nahrávacím stereomagnetofonem

· rozlišovat druhy nebo skupiny druhů: Nyctalus spp., Eptesicus spp., Myotis daubentonii, Pipistrellus spp.; možno však rozlišovat další druhy (dle předchozích zkušeností), zejména Pipistrellus pipistrellus s. s., P. pygmaeus, P. nathusii, Nyctalus leisleri, Eptesicus nilssonii, Myotis mystacinus/brandtii, Plecotus auritus/austriacus.

· přesná druhová determinace, potvrzená analýzou nahrávky v režimu FD nebo TE (pomocí software BatSound). Nahrávky mohou pořizovat i méně zkušení uživatelé detektorů a ty pak předávat spolu s přesným komentářem zkušeným odborníkům k analýze.

nutná kvalifikace monitorovatele:

· zkušenost s druhovou determinací netopýrů při použití ultrazvukového detektoru (viz též výše).

formát sběru dat

Záznam komentáře (diktafon, terénní zápisník):

A. Před započetím detekce

1) název území

2) datum akce

3) poznámka o počasí (teplota, vítr, srážky, oblačnost, svit měsíce), průběžně zaznamenávat změny

4) název lokality

5) účastníci akce

6) typ biotopu

7) použitá metoda

8) označení liniového transektu, označení bodu

9) přesný čas začátku liniového transektu, bodového sledování

B. Během detekce

1) přesný čas záznamu hlasu (na pozitivní minuty)

2) vrcholová frekvence hlasu

3) doba trvání hlasu

4) odhad počtu jedinců

5) přesný čas konce liniového transektu,

C. Po detekci

1) Doba trvání transektu, (vždy 10 min)

2) Zda byla pořízena nahrávka pro analýzu

D. Po akci

1) Vyplnění formuláře protokolu (PC, tištěný formulář) (viz níže)

formát ukládání dat

· nálezová databáze SURVEY

organizační schéma

· časový harmonogram: květen až září (každoročně)

· personální zabezpečení: ČESON (detaily budou doplněny)

Literatura

BCT (2001): The UK‘s National Bat Monitoring Programme. Final report 2001. DEFRA, 156 pp.

Obsah formuláře protokolu o dané akci:

území, termín akce: od-do

datum 1, počasí

lokalita 1: