Příloha 2

Sčítání letních kolonií

1. Výchozí informace

Přestože data o výskytu letních kolonií jednotlivých druhů netopýrů (zejména synantropních) jsou profesionálními i amatérskými chiropterology sbírána již několik desetiletí, jedná se především o prosté nálezové údaje poskytující informace o rozšíření, početnosti a ekologii těchto druhů v ČR. Na rozdíl od sčítání na zimovištích nebyl v minulosti nikdy zahájen plošný monitorovací program zaměřený na letní kolonie a změny jejich početnosti. Centrální databáze letních kolonií druhů Rhinolophus hipposideros, Myotis myotis a Myotis emarginatus byla vytvořena až při mapování pro účely vytváření soustavy Natura 2000 (tj. v letech 1999-2002). V současné době však sčítání letních kolonií představuje jeden z pilířů monitoringu netopýrů v ČR.

Využitelnost:

Výhody:

· ve vztahu k cílům monitorování: touto metodou lze velmi dobře sledovat především synantropní druhy netopýrů, kterým za úkryt letní rozmnožovací kolonie slouží nejčastěji půdy kostelů, far, hradů, zámků, škol apod. Letní úkryt bývá využíván kolonií netopýrů po mnoho let, často i po mnoho generací, což poskytuje možnost pro zjišťování dlouhodobých změn početnosti. Některé štěrbinové druhy s nízkou úkrytovou tradicí osídlují hlavní porodní úkryt a pak celou řadu satelitních úkrytů, které se mění s ohledem na změnu nároků během reprodukčního cyklu (fission fusion model). V situacích, kdy víme o hlavním porodním úkrytu, lze netopýry monitorovat během výletu.

· ve vztahu k logistice monitorování: technicky a finančně nepříliš náročná metoda (cestovné, drobnější vydání za materiál) – množství sledovaných lokalit navíc není tak vysoké jako u zimovišť

Nevýhody:

· ve vztahu k cílům monitorování: některé druhy nelze takto sledovat, neboť jejich letní kolonie obývají dutiny stromů nebo štěrbiny ve skalách či za kůrou stromů, někdy též štěrbinovité úkryty na lidských stavbách (za okenicemi, dřevěným obložením, pod taškami apod.). Sledování kolonií těchto druhů je velmi náročné a obtížné, neboť potenciálních úkrytů je velké množství a nálezy kolonií tudíž náhodné. Tyto druhy také mohou v průběhu sezóny svoje úkryty střídat nebo jedna kolonie může využívat současně více úkrytů.

2. Plán monitoringu

systém sběru dat

· sčítání letních kolonií bude využito jako hlavní metoda monitoringu u 4 druhů netopýrů a jako vedlejší metoda monitoringu u 14 druhů netopýrů (příloha 5)

· sběr dat spočívá v každoročním sčítání letních kolonií netopýrů uvnitř úkrytu nebo při výletu

metodika sběru dat

· na každé lokalitě je prováděna jedna kontrola za sezónu, optimálně v měsících červen a červenec 

· u druhů, kde jsou jedinci v kolonii volně zavěšeni a jsou dobře viditelní, se provádí vizuální sčítání uvnitř úkrytu. V případech, kdy jsou netopýři nahloučeni, je celkový počet odhadnut dle fotografie nebo přímo spočítáním jedinců na malé ploše a následným přepočtem.

· u štěrbinových druhů se provádí sčítání při večerním výletu kolonie za potravou

· výběr lokalit: U druhů Rhinolophus hipposideros, Myotis myotis a Myotis emarginatus jsou pokryty všechny letní kolonie, které jsou součástí evropsky významných lokalit (EVL), a další vybrané lokality s výskytem větších kolonií tohoto druhu. U ostatních druhů je vybrán reprezentativní vzorek, závislý na aktuální znalosti umístění kolonií (zejména u druhů s nižší věrností ke konkrétnímu úkrytu)..

nutná kvalifikace monitorovatele:

· zkušenost s druhovou identifikací netopýrů. Sčítání mohou provádět buď profesionální chiropterologové nebo zkušení amatéři.

formát ukládání dat

· nálezová databáze SURVEY

organizační schéma

· časový harmonogram: květen až červenec (každoročně)

· personální zabezpečení: ČESON a AOPK ČR