Warning: include(top2.php): failed to open stream: No such file or directory in /www/doc/www.ceson.org/www/stenice.php on line 3

Warning: include(top2.php): failed to open stream: No such file or directory in /www/doc/www.ceson.org/www/stenice.php on line 3

Warning: include(): Failed opening 'top2.php' for inclusion (include_path='.:/usr/share/php') in /www/doc/www.ceson.org/www/stenice.php on line 3

PROJEKT REVIZE
STŘEDOEVROPSKÝCH TAXONŮ
RODU CIMEX


ÚVOD

Obracím se na členy ČESONu s prosbou o pomoc při sběru materiálu štěnic. Pracuji na revizi středoevropských taxonů rodu Cimex. Na základě revize dosavadní morfologické znalosti a především pomocí molekulárních metod se pokouším osvětlit některé taxonomicko-ekologické nejasnosti, které jsou sice po dlouhá léta v literatuře diskutovány, ovšem nikoli intenzivně a s nejasnými závěry. Úspěch projektu záleží ovšem především na množství a diverzitě shromážděného materiálu.

Čeleď Cimicidae – štěnicovití zahrnuje ke stovce blížící se počet druhů žijících po celém světě, klasifikovaných v asi 25 rodech. Pouze dva rody – Cimex a Oeciacus, též jediné evropské rody – jsou společné pro Starý a Nový Svět. V Austrálii a Střední Americe chybí původní druhy.

Štěnice jsou obligátní ektoparazité teplokrevných živočichů. Netopýři jsou považováni jako jejich primární hostitelé, v současné době jsou s nimi asociovány asi dvě třetiny známých druhů.

Na netopýrech saje kromě dospělce všech 5 larválních stádií, štěnice je schopná všechna stádia prodělat během 30 dnů. Laboratorní studie na druhu Cimex lectularius L., 1758 ukázaly, že během přeměny je schopná odnést si až 30% váhy krve nasáté v předchozím stádiu (až 40% v prvních dvou) jako přírůstek váhy vlastní. Po dospění může samice bez dalšího sání a v přítomnosti samce produkovat vajíčka do pěti dnů (na rozdíl od většiny ostatního hmyzu není schopná klást neoplozená vajíčka). Má tak potenciál mohutného namnožení během krátkého období. Na druhou stranu vydrží hladovět až 18 měsíců (při nízkých teplotách) a vyčkat tak návratu netopýrů na kolonii další rok. Štěnice je fotofobní úkrytový parazit, většinu času se zdržuje mimo hostitele, plochý tvar těla jí umožňuje před hostitelem unikat do štěrbin.

Zajímavostí u štěnic je též způsob inseminace, zvaný traumatická, kdy je samice oplodněna penetrací mezi pátým a šestým článkem zadečku, vyvinula si zde proto speciální orgán, tzv. paragenitální (viz obr.).

Mám v úmyslu též zrevidovat šíři hostitelského spektra, případné preference a specificitu jednotlivých druhů štěnic. Parazitace štěnicemi byla zaznamenána u těchto druhů našich netopýrů:

Myotis myotis, M. mystacinus, M. daubentonii, M. nattereri, M. emarginatus

Nyctalus noctula, N. leisleri

Pipistrellus pipistrellus, P. pygmaeus, P. nathusii

Eptesicus serotinus

Vespertilio murinus

Rhinolophus ferrumequinum (zde zřejmě jde o údaj z kolonie smíšené s M. emarginatus)

Problémy, kterým se chci v práci co nejhlouběji věnovat jsou především taxonomického rázu u potenciálních druhů rodu Cimex:

Typický druh skupiny Cimex pipistrelli byl od běžné štěnice Cimex lectularius odlišen a popsán Jenynsem v roce 1839 ve Velké Británii. Během první poloviny minulého století byly popsány ze střední Evropy další tři příbuzné taxony, jeden z nich – Cimex singeri China, 1938 – je obecně považován za neplatný, v případě dalších dvou – C. dissimilis Horváth, 1910 a C. stadleri Horváth, 1935 – se názory badatelů různí. Od uznání všech tří druhů jako validních, přes synonymizaci C. stadleriC. dissimilis, rozlišování tří (respektive čtyř – včetně singeri) form druhu C. pipistrelli až po uznání pouze druhu C. pipistrelli. Nicméně Usinger (1966) i Péricart (1972) zmiňují dva různé (zřejmě nepublikované) experimenty poukazující na určitou míru reprodukční izolace mezi populací z Britských ostrovů náležející morfologicky k druhu C. pipistrelli a středoevropskou populací řekněme druhu C. dissimilis. Kýženým výsledkem mé práce je dořešení taxonomie této skupiny.

Druhou skupinou problémů jsou vztahy druhů příbuzných běžné lidské štěnici Cimex lectularius (ovšem též žijící jak na netopýrech tak na domácím zvířectvu). Dlouho diskutovaný je status druhu C. columbarius Jenyns, 1839, parazitujícího u ptáků, především u domácích holubů, nyní snad prokázaný posledními hybridizačními experimenty. Zajímavé jsou ovšem hypotézy o události, jež druhy rozdělila, které ji datují například do doby příchodu domestikovaných holubů s Římany do severozápadní Evropy. Do té doby sdíleli lidé a holubi stejnou štěnici, zde byly ovšem lidské příbytky pro štěnici příliš chladné a ta našla vhodné podmínky v holubnících. Analýza DNA by tady mohla přinést zajímavé výsledky. Podobně by mohla vypovědět něco i o přechodu štěnice z netopýra na člověka v dobách, kdy všechny tři druhy sdílely jednu jeskyni. Odhaduje se, že k tomu došlo na Blízkém Východě, některé práce (Povolný 1966) dokonce mluví o konkrétních jeskyních. Celkem nedávno byl divoce diskutován vztah štěnice C. lectularius a tropického druhu C. hemipterus (Fabricius, 1803). Během pozorování přemnožených štěnic v příbytcích ošetřených DDT v JAR bylo zjištěno, že se spolu, ač neplodně, nespecificky páří, z čehož štěnice našich zeměpisných šířek odchází jaksi poražena a na místě postupně převládá tropický druh. Sperma samce druhu C. hemipterus je pro samici druhu C. lectularius zřejmě toxické a nevěra vlastnímu druhu ji tak poškozuje na životaschopnosti. Dala by se tak možná vysvětlit nepřítomnost jinak kosmopolitního druhu C. lectularius v rozsáhlých oblastech tropů, ovšem diskuse zde byla rozpoutána na poli různých teoretických pojetí druhu.

Ke zmíněným druhům letos přibyl Cimex emarginatus Simov, 2006 popsaný z Bulharska, vztahy s příbuznými taxony zatím nejsou ozřejměné. Materiál tohoto druhu bude v rámci projektu také analyzován.

JAK ŠTENICI POZNAT?

Pro případ neznalosti, ač to nepředpokládám, předkládám obrazovou přílohu. A pro zajímavost způsob jak odlišit lidskou štěnici Cimex lectularius od netopýří skupiny druhů C. pipistrelli: nejvýraznější znak je tvar štítu - pronota, C. lectularius má postraní laloky výrazněji rozšířené do stran a dopředu a dopředu široce zaoblené, další znak je kontinuální ochlupení břišní strany pátého zadečkového článku u téhož druhu, druhy okolo pipistrelli mají oblast kolem paragenitálního otvoru holou. Dalších pár znaků je už opravdu mikroskopických.

A OBRÁZKY…. zde

INFORMACE K VLASTNÍMU SBĚRU

1.        Potřebuji shromáždit maximum materiálu, především maximální počet vzorků populací. A čím více jedinců ve vzorku, tím větší bude pravděpodobnost, že bude obsahovat obě pohlaví.

2.        Materiál je potřeba ukládat do 96% čistého NEdenaturovaného lihu, v zájmu konzervace DNA, ovšem štěnice vydrží týdny bez potravy živá, takže není nezbytně nutné jí do lihu ukládat hned. Líh mohu zaslat, případně mě kontaktujte (o.balvin@centrum.cz 737400238). Kontaktujte mě též, pokud budete mít v ruce štěnici živou a nebudete ji mít kam uložit.

3.        Štěnici je nejjednodušší sebrat z materiálu pod kolonií, ovšem je to živočich světla se bojící a je třeba se trochu prohrábnout vrstvou materiálu, dále je možné se podívat do štěrbin trámů, omítky, cihel, jsou-li na zemi složené cihly nebo cokoli jiného…Též lze prohlédnout samotné netopýry, pokud se Vám dostanou do ruky, ale uvážení, zda se zvířetem manipulovat jen kvůli štěnicím, nechám na Vás. Přesné místo nálezu ale prosím zaznamenejte (viz dále).

4.        Prosím o vložení stručného lokalitního lístku psaného obyčejnou tužkou přímo do epruvety.

5.        Při odběru Vás prosím o zaznamenání několika údajů. Též pomůžou kolegovi Dr. Tomáši Bartoničkovi v jeho práci o střídání úkrytů netopýry v závislosti na parazitaci štěnicemi. K epruvetám rozdávaným na VH přikládám i předtištěné dotazníky. Dotazník si lze též stánout  zde

o        Přesná lokalizace – obec, budova, nejlépe adresa a faunistický čtverec

o        Přesné místo nálezu štěnice (guano, zem, trámoví, zdi, hostitel…)

o        Datum návštěvy

o        Kdo sběr provedl

o        Druh netopýra a případně kdo netopýra určil

o        Počet netopýrů na kolonii

o        Přístupnost úkrytu netopýra (v uzavřeném prostoru, na půdě, trámoví...)

o        Umístění vletu (dutina, pod krytinou, v přesahu střechy, za omítkou...)

o        Vzdálenost vletu od vegetace (přímo dutina stromu…)

o        Počet pozorovaných štěnic/odhad počtu štěnic

 

 

Ondřej Balvín

Katedra Zoologie PřFUK

pracovna posluchačů místnost 117

Viničná 7, Praha 2.

o.balvin@centrum.cz, 737 400 238

 

Literatura:

Brothers, D. J., and K. Newberry, 1990, Interspecific mating in bedbugs does not support the recognition concept of a species: comments on Ferguson: South African Journal of Science, v. 86, p. 176-177.

Jenyns, L., 1839, On three undescribed species of the genus Cimex, closely allied to the common bed-bug: Annals and Magazine of the Natural History Museum, v. 3, p. 241-244, 1 pl.

Newberry, K., 1988, Production of a hybrid between the bedbugs Cimex hemipterus and Cimex lectularius: Medical and veterinary entomology, v. 2, p. 297-300.

Newberry, K., and Z. M. Mchunu, 1989, Changes in relative frequency of infestations of two sympatric species of bedbug in northern Natal and KwaZulu, South Africa: Transactions of the Royal Society of Tropical Medicine and Hygiene, v. 83, p. 262-264.

Newberry, K., and D. E. Walpole, 1988, A field study of mating between two species of bedbug in northern KwaZulu, South Africa: Medical and veterinary entomology, v. 2, p. 293-296.

Péricart, J., 1972, Hémipteres - Anthocoridae, Cimicidae et Microphysidae de l´Ouest-Paléarctique: Paris, Masson et Cie Éditeurs, 1-402 p.

Povolný, D., 1957, Kritická studie o štěnicovitých (Het. Cimicidae) v Československu: Zoologické listy, Folia Zoologica, v. 6 (10), p. 59-80.

Povolný, D., and R. L. Usinger, 1966, The discovery of a possibly aboriginal population of the bed bug (Cimex lectularius Linnaeus, 1958): Acta Musei Moraviae, Scientae naturales, v. 51, p. 237-242.

Simov, N., Ivanova T., Schunger, I., 2006, Bat-parasitic Cimex species (Hemiptera: Cimicidae) on the Balkan Peninsula, with zoogeographical remarks on Cimex lectularius Linnaeus: Zootaxa 1190: 59-68 (2006).

Ueshima, N., 1964, Experiments on reproductive isolation in Cimex lectularius and Cimex columbarius (Hemiptera: Cimicidae): The Pan-Pacific Entomologist, v. 40, p. 47-53.

Usinger, R. L., 1966, Monograph of Cimicidae, Entomological Society of America, aryland, College Park, i-xi, 1-585 p.

Walpole, D. E., M. Coetzee, and R. H. Hunt, 1995, Interpretation of mating between two bedbug taxa in a zone of sympatry in KwaZulu, South Africa, in D. H. Lambert, and H. G. Spenzer, eds., Speciation and the recognition concept: theory and application: Baltimore & London, Johns Hopkins University Press, p. i-xviii, 1-502.

Wendt, A., 1941, Über Cimex pipistrelli Jenyns und seine Formen (Hex., Rhynchota): Zeitschrift für die Parasitenkunde, v. 12, p. 259-272.