Netopýr vousatý (Myotis mystacinus)

 

Autoři:

Michal Andreas, Tomáš Bartonička, Eva Cepáková, Vladimír Hanzal, Radek Lučan, Zdeněk Řehák

 

1.     Informace o ochraně druhu

-         Směrnice o stanovištích: příloha IV

-         červený seznam ČR: - - -

-         celosvětový červený seznam IUCN: - - -

stupeň ochrany na národní úrovni: silně ohrožený druh (vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

-         mezinárodní ochrana: Bernská úmluva (příloha II), Bonnská úmluva (příloha II), dohoda EUROBATS (příloha I)

 

 

2.     Rozšíření a početnost

Areál druhu. Palearktický druh (v Asii je rozšířen až po Koreu, Japonsko, západní Himaláje a jižní Čínu) (Mitchell-Jones et al. 1999).

Rozšíření v Evropě. V Evropě sahá areál druhu po 64° severní šířky (Mitchell-Jones et al. 1999).

Rozšíření a početnost v České republice. V České republice patří mezi běžnější druhy, vyskytuje se na celém území státu, zejména v členité krajině středních a vyšších poloh (Hanák et al. 1995).

  

 

3.     Ekologie

Osídluje především vlhčí lesnaté oblasti, lze jej nalézt i v horách. Letní kolonie se často nacházejí v lidských stavbách, a to zejména na samotách (pod střešní krytinou, za dřevěným obložením apod.). Netopýr vousatý zimuje ve štolách a jeskyních, obvykle jsou zde však nalézány jen jednotlivé kusy. Živí se především dvoukřídlým hmyzem, pavouky a motýly. Potravu loví v letu, nebo ji sbírá z větví a ze země. Příležitostně migruje na větší vzdálenosti (až 240 km).

 

 

4.     Intenzivní monitoring (populační monitoring)

 

Hlavní metody monitoringu

·        detektoring - lovecká aktivita, společně s druhem M. brandtii (viz Příloha 3)

 

Vedlejší metody monitoringu

·        sčítání na zimovištích (viz Příloha 1)

·        sčítání letních kolonií - sčítání při výletu (viz Příloha 2)

 

 

5.     Extenzivní monitoring (mapování)

Extenzivní monitoring tohoto druhu není plánován. Obraz o rozšíření tohoto druhu v ČR je tvořen doposud evidovanými údaji a bude doplněn daty z intenzivního monitoringu.

 

 

6.      Literatura

Hanák V., Benda P. & Hanzal V. 1995. Přehled poznaného rozšíření netopýrů ČR. Bulletin ČESON 5: 3-15.

Hanák V., Anděra, M., 2006: Atlas rozšíření savců v České republice – Předběžná verze V. Letouni (Chiroptera) – část 2. Netopýrovití (Vespertilionidae – rod Myotis). Národní muzeum, Praha.187 pp.

 

Mitchell–Jones A.J., Amori G., Bogdanowicz W., Kryštufek B., Reijnders P.J.H., Spitzenberger F., Stubbe M., Thissen J.B.M., Vohralík V. & Zima J. 1999. The Atlas of European Mammals. Academic Press, London. 484 pp.