Příloha 1

Sčítání na zimovištích

 

 

1. Výchozí informace

(podle Horáčka 2001)

Se sledováním netopýrů na zimovištích bylo u nás započato již po druhé světové válce, kdy se výrazně zvýšil zájem zoologů o tuto dosud málo prozkoumanou skupinu savců.

 

Období 1969 –1979:

Projekt dlouhodobého monitorování početnosti netopýřích populací prostřednictvím sčítání na zimovištích byl zahájen v roce 1969 (Gaisler a Hanák 1969) - zpočátku na 15, později na 29 vybraných lokalitách.

Tento projekt byl založen na jednotné metodice sčítání:

(a)   v každé lokalitě byla prováděna pouze jedna kontrola za sezónu (v první polovině února)

(b)   lokalita byla prohlížena co nejkompletněji, vždy stejným způsobem

(c)    veškeré kusy byly sebrány či vytaženy z úkrytů, na místě individuálně identifikovány: označeny kroužky (resp. odečteno číslo kroužku u opětovně nalezených kusů), zaznamenáno pohlaví, věk a hmotnost, a ihned přímo v místě úkrytu opět vypuštěny.

Již po deseti letech akce byly k dispozici velmi cenné informace o populačních trendech některých druhů, především o nárůstu početnosti u Myotis daubentonii a rozsáhlém poklesu u Myotis myotis a dalších druhů (Bárta et al. 1981, Gaisler et al. 1981). Současně bylo zjištěno, že rušení a kroužkování zimujících jedinců má na populace netopýrů jednoznačně negativní vliv.  

 

Období 1980-2006:

V dalším období byla proto metodika modifikována, sčítání je prováděno výhradně:

(c)    vizuální identifikací netopýrů bez jakéhokoliv rušení.

Postupně také došlo k velkému rozšíření počtu sledovaných lokalit. V posledním desetiletí má sčítání na zimovištích charakter pravidelné téměř masové akce, konané prakticky po celém území ČR. Od roku 1992 je organizátorem sčítání Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON), od roku 2007 se do této činnosti významně zapojí AOPK ČR.  Prověřeno bylo již více než 700 lokalit možného zimního výskytu netopýrů, víceméně pravidelně je kontrolováno přes 300 lokalit. Data z více než 350 zimovišť, shrnutá ve 39 příspěvcích týkajících se jednotlivých oblastí, byla publikována ve sborníku Vespertilio 5 (2001): „Sčítání netopýrů v zimovištích ČR“.

 

Využitelnost monitorovacího programu:

Výhody:

·        ve vztahu k cílům monitorování: sčítání na zimovištích dobře vypovídá o vývoji početnosti některých druhů a tedy o příznivosti stavu jejich populací z hlediska ochrany přírody. 

·        ve vztahu k logistice monitorování: sčítání provádějí členové České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON) a zaměstnanci AOPK ČR na velkém počtu lokalit prakticky na celém území ČR. Personálně je tedy monitorování víceméně zajištěno, po technické stránce je tato metoda málo náročná. Hlavní finanční náklady představuje cestovné a drobnější vydání za materiál (svítilny, baterie).

Nevýhody:

·        některé druhy netopýrů prakticky nevyužívají podzemní prostory a zimují v místech, která v podstatě nelze sledovat (hluboké stromové dutiny, skalní štěrbiny), popřípadě migrují na velké vzdálenosti. Sčítání na zimovištích je tedy pro monitoring těchto druhů nevhodné.

 

 

 

2. Plán monitoringu

 

systém sběru dat

·        sčítání na zimovištích bude využito jako hlavní metoda monitoringu u 11 druhů netopýrů a jako vedlejší metoda monitoringu u 5 druhů netopýrů (příloha 5)

·        sběr dat spočívá v každoročním sčítání na všech významných pravidelných zimovištích netopýrů v ČR

 

metodika sběru dat

·        na každé lokalitě je prováděna jedna kontrola za sezónu (leden až březen)

·        lokalita je prohlížena co nejkompletněji, vždy stejným způsobem

·        sčítání je prováděno výhradně vizuální identifikací netopýrů bez jakéhokoliv rušení s výjimkou kontrol kroužkovaných netopýrů

 

nutná kvalifikace monitorovatele:

·        zkušenost s druhovou identifikací netopýrů, zkušenost se sčítáním netopýrů v podzemních prostorech. Sčítání mohou provádět buď profesionální chiropterologové nebo zkušení amatéři.

 

formát sběru dat

·        sledované parametry: jméno sčitatele (sčitatelů), datum, počet zimujících jedinců daného druhu, zabezpečení vchodu, teplota vně úkrytu 

formát ukládání dat

·        nálezová databáze SURVEY

 

organizační schéma

·        časový harmonogram: leden až březen (každoročně)

 

Literatura

BÁRTA, Z., J. ČERVENÝ, J. GAISLER (ed.), P. HANÁK, V. HANÁK (ed.), I. HORÁČEK (ed.), L. HůRKA, P. MILES, M. NEVRLÝ, M. RUMLER, J. SKLENÁŘ & J. ŽALMAN (1981): Výsledky zimního sčítání netopýrů v Československu: 1969-1979. Sborník okresního muzea v Mostě, Řada přírodověd., 3:71-116.

GAISLER, J., HANÁK, V. (1969): Současný stav a perspektivy výzkumu ekologie netopýrů v Československu. Veretebratol. Zpr. 3: 83-96.

GAISLER, J., V. HANÁK, I. HORÁČEK (1981): Remarks on the current status of bat populations in Czechoslovakia. Myotis 18-19:68-75.

HORÁČEK, I. (2001): Sčítání netopýrů v zimovištích ČR: 1969-2001. Vespertilio 5: 3-5.